Astronomie : Konjunkce
Venuše je vnitřní planeta (je blíže Slunci než Země) a proto se na obloze nemůže vzdálit od Slunce více než o 47°. Pokud je vzhledem k Slunci vlevo, jde o západní elongaci a Venuše je pozorovatelná večer (proto se jí říká Večernice). Pokud je naopak vpravo, je to západní elongace a je tedy pozorovatelná před východem Slunce (proto Jitřenka).
Při přechodu mezi východní a západní elongací dojde ke konjunkci Venuše a Slunce. Je to čistě geometrická záležitost, ve Sluneční soustavě nedojde k ničemu výjimečnému, pouze se Slunce, Venuše a Země dostanou do jedné přímky (viz obr.) a na Zemi se Venuše promítá poblíž Slunečního disku (vzácně přímo do něj, o tom ale později). Konjunkce může nastat ve dvou případech:
- Venuše je nejblíže Zemi, tudíž přesně mezi Sluncem a Zemí. Tehdy jde o tzv. dolní konjunkci a Venuše je vidět pouze jako tenký srpeček (sluneční světlo dopadá na odvrácenou stranu). Pří dolní konjunkci může nastat přechod Venuše přes Sluneční kotouč.
- Venuše je nejdál od Země, tedy za Sluncem. V tu chvíli nastává tzv. horní konjunkce. V tomto případě jde Venuše vidět celá (u Měsíce tomu říkáme úplněk), protože vidíme zrovna tu část planety, která je přivrácena ke Slunci. Při horní konjunkci se Venuše může pouze "schovat" za Slunce.
Výpočet siderického roku
Jak často dolní konjunkce Venuše a Slunce nastává, lze jednoduše vypočítat:
Vyjádřeme si oběžnou rychlost Země v jednotkách stupeň/den: Vz=360/365,25=0,98 stupňů za den. (protože za 365,25 dní urazí 360 stupňů.)
Víme, že Venuše oběhne Slunce za 224,7 dne, takže její oběžná rychlost v našich jednotkách je Vv = 360/224,7 = 1,6 stupňů za den.
Mezi jednotlivými konjunkcemi uplyne doba "t" dní, za kterou urazí Venuše dráhu t*Vv stupňů a Země t*Vz stupňů. Jedna z planet ale musí urazit oběh navíc, aby mohla tu druhou planetu dohnat, tedy aby se opět planety dostaly do jedné přímky. Tuto dráhu urazí samozřejmě rychlejší planeta, tedy Venuše.
Teď sestavíme rovnici:
Vz*t+360 = Vv*t
(aby obě strany rovnice byly stejné, přičteme k dráze Země 360 stupňů)
rovnici upravíme:
t = 360 / (Vv-Vz) t = 360 / (1,6-0,98) t = 584 dní
Přechod Venuše přes Slunce
Málokdy se ale Venuše při dolní konjunkci dostane přímo na spojnici Země-Slunce, protože oběžné dráhy těchto dvou planet nejsou v jedné rovině (oběžná dráha Venuše je o 3,4° odkloněna od oběžné dráhy Země). Aby došlo k přechodu Venuše přes Slunce (jako třeba v roce 2004), musí nastat dolní konjunkce v blízkosti uzlu drah Venuše a Země, tedy v bodech, kde se roviny drah protínají. Tyto body jsou dva, jak lze poznat z obrázku.
uzly drah
Přechod Venuše přes sluneční disk proto nenastává každých 584 dnů, ale dva přechody nastávají vždy po 121,5 nebo po 105,5 letech. Tyto dva přechody jsou od sebe vzdáleny 8 let (např. 2004 a 2012). Další přechod tedy ještě můžeme spatřit (6.6 2012 bude částečně pozorovatelný i z ČR), ale následující, v roce 2117, už bude bohužel čekat jen na naše potomky.
