Venus Transit 2004


Zde se nacházíte: Přechod Venuše 2004 > Výsledky pozorování > Astronomický ústav Ondřejov > zpracování obrazu

Přeskočit navigaci

Přechod Venuše přes Slunce a digitální zpracování obrazu

Cílem digitálního zpracování obrazů (DZO) je

  1. zlepšení celkového vzhledu obrazu pro pozorovatele (ostření, odstranění poškození obrazu, odstranění šumu, atd.),
  2. připravit obrazy pro další analýzu,
  3. zkoumat a interpretovat skrytou informaci v obraze.

Přechod Venuše pozorovaný na observatoři v Ondřejově

Z časové sekvence pozorování kolem druhého kontaktu byly vybrány pro ukázku zpracování čtyři snímky. Průběh "kapkového efektu" je sledován v bílém světle. Úhlové rozlišení je vyznačeno v obraze, orientace – jih je nahoře. V dolní části každého z nich je zobrazení originálu (černobílé), v horní části snímků jsou výřezy sledované oblasti (kapka) po zpracování různými technikami – zleva doprava A, B, C, D, (E pro čtvrtý snímek).


05:38:31:08 UT

05:38:31:20 UT

05:38:34:23 UT

05:39:09:02 UT

A, B – představují metody nazývané ostření hran v obraze. Matematicky vyjádřeno jde v těchto obrazech o diskrétní konvoluci obrazové matice (digitalizovaný obraz originálu) s maticí digitálních filtrů h(A), h(B), které jsou vysokofrekvenčními propustmi.

C, D – představují metody detekce hran. Hrany jsou jakési hranice objektů v obraze. Jejich vyhledávání slouží k identifikaci objektů (velikost, tvar,...), k registraci a segmentaci objektů v zobrazované scéně. Hrany jsou v digitálním obraze vyjádřeny jako rovné čáry, křivky nebo různě seskupené izolované tmavé body proti světlému pozadí. Matematické metody jsou proto založeny na vyhledávání takových změn v obrazové matici. K tomu slouží 1. derivace jasové funkce (vyhledávají se gradienty ve směrech x a y) – viz výřez C, nebo 2. derivace jasové funkce, jejíž aplikace se provádí konvolucí s tzv. Laplaceovými filtry – viz výřez D.

Poslední obrázek v sekvenci obsahuje navíc výřez E, kde obraz byl zpracován nejprve filtrem modelujícím vysokofrekvenční propust a poté byla na obraz aplikována transformační tabulka přiřazující obrazovým bodům v určitém úzkém jasovém intervalu vybranou barvu.

Další čtveřice obrazů zobrazuje snímky pozorované ve spektrální čáře H-alfa (vlnová délka 656.3 nm). V této čáře se pozoruje v atmosféře Slunce vrstva nazývaná sluneční chromosféra.

V horním levém obraze je zaznamenána situace před prvním kontaktem. Venuše vstupuje do chromosféry a právě pozorování ve spektrální čáře H_alfa nám umožňuje vizualizaci jevu těsně před prvním kontaktem, který lze pak pozorovat v bílém světle.

V pravém horním obraze je původní levý snímek s vyznačeným detailem zpracovaného obrazu. Použité matematické metody zde odstranily šum v obraze pomocí zhlazovacích filtrů a poté byla aplikována na obraz nelineární jasová funkce pro zvýšení kontrastu.

Levý dolní obraz zachycuje situaci před druhým kontaktem, je vyznačena hranice mezi sluneční chromosférou a fotosférou (další vrstvou v atmosféře Slunce).

Pravý dolní obraz je zvětšením obrazu před druhým kontaktem. Ve sluneční fotosféře je vyznačena projekce bodu druhého kontaktu. Zpracování obrazu zde napomohlo k určení hrany chromosféra – fotosféra a geometrická transformace objektu k identifikaci bodu 2. kontaktu.