| | | | | |
Přechod | Příprava |
| Několik dní před úkazem získejte dalekohled na stativu s dostatečným zvětšením (průměr objektivu alepoň 5 cm zvětšení až stonásobné) a před jeho objektiv upevněte folii ke sledování Slunce (např. od firmy BAADER AstroSolar™ Safety Film (http://www.baader-planetarium.com/).
Den před úkazem se přesvěčte, kudy po obloze bude putovat Slunce. Vyzkoušejte si veškeré pozorování nanečisto, jako kdyby Venuše skutečně na slunečním disku byla. Podívejte se také na předpověď počasí, která vám napoví, zda raději nevyrazit někam jinam, kde bude větší šance na jasné počasí. Meteorologické předpovědi na 24 hodin dopředu totiž bývají už hodně spolehlivé...
| Teorie |
|
V úterý 8. června po sedmé hodině raní letního středoevropského času byste měli být zcela připraveni. Venuše se objeví několik minut po čtvrt na osm u spodního levého okraje Slunce. Nejdříve bude patrná jen jako drobná, temná výduť.
Na sluneční disk bude vstupovat asi dvacet minut. Nejdříve se zkuste podívat na její osvětlenou atmosféru (mimo sluneční kotouč), v posledních okamžicích vstupu i na efekt tzv. "černé kapky". Není třeba nikam pospíchat, takže vyzkoušet můžete řadu zvětšení.
V dalších hodinách se planeta pozvolna přesune k pravému okraji slunečního disku. V té době můžete zkusit třeba to, jak moc je patrná při pohledu bez dalekohledu. Také si můžete alespoň zhruba utřídit své poznámky.
Další vlna zajímavých úkazů přijde krátce po třinácté hodině, kdy se temný kotouček přiblíží k okraji Slunce. V dalekohledu za dostatečného zvětšení by opět mohla být patrná černá kapka a v dalších minutách i osvětlená Venušina atmosféra. Ve 13 hodin a 23 minut pak Venuše zmizí nadobro.
| Jakým způsobem úkaz vyfotografovat? |
|
K fotografování úkazu je nezbytná kamera s možností ručního nastavení expozice, vybavená teleobjektivem o větší ohniskové délce (nikoli tedy "automat"). Standardní objektivy "50 mm" vám totiž na negativu vykreslí sluneční disk o velikosti jenom půl milimetru - tedy prakticky bez jakýkoli detailů. K tomu, abyste měli Slunce s temnou Venuší na snímku co největší, musíte sáhnout po lepších objektivech - s ohniskovou vzdáleností alespoň jeden metr a více. Jinak nebude Venuše prakticky vůbec patrná! Důležitým faktorem je i klidný a průzračný vzduch.
Stejně jako při pozorování očima či dalekohledem je nezbytné umístit před objektiv a hledáček patřičný filtr. Vhodnou dobu expozice zjistíte několik dní před zatměním. Kupte si film s citlivostí 100 nebo 200 ISO a s připevněným filtrem pořiďte nad ránem několik snímků nezakrytého Slunce s expozicí od 1/1000 do 1/4 sekundy. Po vyvolání snadno určíte nejvhodnější nastavení.
Protože je důležitým faktorem klidný vzduch, můžete s úspěchem využít digitální kameru či obyčejnou webkameru, se kterou zhotovíte celou řadu záběrů a teprve z nich si vyberete ty nejlepší.
| A co kamera? |
|
Taktéž lze postupovat i při natáčení průběhu nebeského představení na běžnou videokameru. Současné videokamery jsou většinou vybaveny odolnými elektronickými prvky, které nezničí ani déletrvající snímání oslnivého slunečního disku. Přesto je velmi žádoucí, abyste před objektiv umístili podobný filtr jako u fotoaparátu. Některé lepší kamery mají možnost ručně nastavit expozici - pokuste se této vlastnosti také využít.
| Poslední rada... |
|
Občas videokameru odložte a na úkaz se podívejte i pouhým okem. Určitě to bude stát za to. Váš zážitek může být dokonce mnohem silnější, než kdybyste celé představení sledovali až dodatečně ze záznamu v televizi.
| A jak to dopadlo? |
|
8.6.2004
den D, hodina H; vše je připraveno. Počasí nám přeje a není ani příliš větrno. Díky příznivým podmínkám jsme pořídili obstojné záznamy přechodu a mohli je dále zpracovávat. Naše výsledky jsou patrné z vyhodnocující tabulky. Tabulka byla převzata z našeho creditu na stránkách ESO.
Pro každý kontakt tabulka obsahuje:
- hodnotu průměrné vzdálenosti Země od Slunce - astronomickou jednotu (astronomical unit, AU) určenou na základě
našeho měření,
- odpovídající hodnotu úhlu, pod kterým bychom ze středu Slunce viděli zemský průměr (Sluneční paralaxa
Π),
- jejich odchylky od přesných hodnot Δ(AU) a Δ(Π),
- chybu vyjádřenou jako procento.
|
Kontakty (UTC) | AU (km) |
Π ('') |
Δ(AU) (km) | Δ(Π) ('') |
Chyba |
1 | 5 h 19 m 49.00 s |
149570958 | 8.7957 |
26912 | 0.0016 |
0.018 % |
2 | 5 h 39 m 34.00 s |
149638089 | 8.7918 |
40219 | 0.0024 |
0.027 % |
3 | 11 h 3 m 38.00 s |
149620186 | 8.7928 |
22316 | 0.0013 |
0.015 % |
4 | 11 h 23 m 4.00 s |
149553014 | 8.7968 |
44856 | 0.0026 |
0.030 % |
Průměrná AU = 149595562 km |
Průměrný Π = 8.7943 '' |
Průměrná chyba = 0.002 % |
|
| |
| |
| | | 2004 Designed by Melcolm | |
|
|
|