Epilog 2004 |
| Význam |
|
Jaký význam má tedy pozorování přechodu Venuše přes sluneční kotouč? Z vědeckého hlediska dnes určitě nulový. To ale neubírá nic z celkové zajímavosti jevu a samozřejmě jeho unikátní vzácnosti.
|
| Jakým způsobem jsme měřili |
|
Stavba pozorovacího zařízení se samozřejmě neobešla bez potíží a rozpaků. Téměř jednomyslně jsme se shodli na způsobu zpětné projekce. Jedná se o ten způsob, kdy je samotný obraz zrcadlově promítnut na stínítko a úkaz není snímán přímým pohledem na Slunce, ale právě pomocí promítnutého jevu. Odpadají tím obavy z poškození techniky přímým slunečním zářením a rovněž není potřeba žádný filtr. Tento způsob je ale technicky náročnější na sestavení pozorovací aparatury.
|
| Jak jsme postupovali |
|
Ve školním skladu fyzikálních pomůcek byl nalezen starý hvězdářský dalekohled. Bylo to nejlepší, co jsme sehnali, a tak jsme se pustili do příprav. Jako stativ jsme použili stojan od promítací tabule nastavený 50cm dlouhou trubicí. Dalekohled jsme tím dostali do necelých 150 cm výšky.
Teď přišla ta horší část. Připevnit k dalekohledu stínítko a zajistit, aby bylo polohově stejně nastavitelné s monokulárem a poskytovalo dostatečně velký obraz pro pozorování.
|
| První úspěchy |
|
V těchto okamžicích přišel vedoucí týmu s prvními fotografiemi zpětné projekce!!! "Opravdu to funguje," oddechli jsme si. Jednalo se o snímky pořízené během 30
sekund přímého slunce, ten den bylo totiž zataženo. On sám popisuje své jednání velice jednoduše. V jedné ruce držel triedr a v druhé digitální fotoaparát. Slunce promítal nejprve na bílou, a poté vyzkoušel i černou plochu. Jednalo se o nesmírně důležitou zkušenost, která nám poskytla mnoho užitečných poznatků pro další práci.
|
| Jak to všechno vypadalo? |
|
Pro optimální velikost promítaného disku vzhledem k možnostem aparatury jsme se dohodli na kotouči o velikosti necelých 20 cm. Samotná promítací plocha byla na dně kartonové krabice umístěné na vodících tyčkách ve vzdálenosti okolo 120cm od konce dalekohledu. Celý pozorovací prostor byl překryt plachtou, abychom docílili vysokého kontrastu projekce. Pozorování probíhalo z
Meteorologické observatoře Milešovka (837m.n.m.). Díky naší poloze jsme měli neomezený výhled do všech světových stran. Samotná projekce byla zachycena dvěma kamerami a dvěma digitálními fotoaparáty. Všechny záznamy byly poté upraveny a prokresleny pomocí výpočetní techniky. Jelikož digitální technika zachytí i nepatrný
paprsek světla okem nezachytitelný, bylo možné po barevné korekci záznamů docílit až překvapivě přesných výsledků.
|
| Co se tedy 8. června 2004 stalo? |
|
Celý přechod Venuše přes sluneční disk trval přes pět a půl hodiny, to nejzajímavější se odehrávalo v prvních a posledních dvaceti minutách. Venuše se objevila u spodního okraje Slunce v 7 hodin, 19 minut a 49 sekund letního středoevropského času. Nutno dodat, že všechny časy pocházejí z našeho vlastního měření a mohou mít nepatrnou odchylku od skutečnosti. Při pozorném sledování bylo možné zahlédnout i prstnec tvořený ozářením Venušiny atmosféry.
Před Slunce Venuše zcela vstoupla v 7 hodin, 39 minut, 34
sekund. Právě v těchto chvílích jsme měli šanci zahlédnout efekt černé kapky.Temný kotouček sice byl už zcela na světlém disku, směrem k okraji však od něj vybíhala jakási tmavá spojnice - jde o kombinaci neklidu zemské atmosféry a ohybových jevů v dalekohledu.
Dalších několik hodin pak Venuše putovala směrem doprava. V té době bylo možné planetu spatřit i bez dalekohledu. Její úhlový průměr kolem jedné minuty totiž zaručuje, že bude se speciálními brýlemi vidět i bez jakýchkoli dalších optických pomůcek. Nejvíce zanořena byla kolem půl jedenácté a po celou dobu byla patrná jako nepřehlédnutelná temná tečka.
Ve 13 hodin 3 minuty a 38 vteřin se Venuše opět přiblížila ke slunečnímu okraji. Nejdříve došlo k efektu černé kapky, pak se rozzářila atmosféra planety a po dvaceti minutách se Venuše ztratila na dení obloze. Tento okamžik jsme zachytili
ve 13 hodin, 23 minut a 4 sekundy.
|
| A co příště? |
|
Znovu se nám Venuše před Slunce vrátí 6. června 2012 a pak až v prosinci 2117. Dodejme, že všechny uvedené časy platí pro Českou republiku. V jiných částech Země se okamžiky vstupu a výstupu Venuše poněkud liší, jde však nanejvýš o několik minut.
|
Úvod
