Útržky historie:

Přechod Venuše přes Slunce byl jevem odjakživa lidstvo fascinujícím. Roku 1662 o něm například vydal Jan Hevelius spis Venus in Sole visa.



Roku 1769 se odehrál druhý přechod Venuše v 18. století.  A opět putovalo mnoho výprav pozorovat tuto událost. Jen Angličané samotní vyslali 69 expedic!

Již počátkem 17. století se podařilo J. Keplerovi předpovědět přechod Merkuru a Venuše přes Slunce - zásluhou svých proslavených Rudolfínských tabulek. I přesto se tohoto jevu nedožil.

Další přechod byl předpovídán J. Horrocksem, a to na 4.12.1639. Ten také provedl první měření. E. Halley určil paralaxu Slunce porovnáváním časů přechodu Venuše z různých míst naší planety - určil tedy vzdálenost Slunce od Země.

V roce 1761 již byla mapa viditelnosti rozeslána na více než sto míst a celý svět napjatě očekával výsledky expedic vyslaných Anglií, Francií i astronomů z jiných zemí. Nicméně paralaxa vycházela stále ještě nepřesně. Ani v roce 1769 se nepodařilo tuto hodnotu přesněji určit, navíc mnoho expedic si prožilo své krušné chvíle.

Až teprve 19. století a rozvoj techniky přinesli obrat do tehdejší situace.