Venuše  |  Historie  |  Přechod  |  BiGy  |  Fotky  |  English  |  Download

Venuše v číslech
Průměr 12104 km
Vzdálenost od Slunce 108,2 milionů km
Oběžná rychlost 35,02 km/s
Hmotnost (Země=1) 0,82
Objem (Země=1) 0,86
Průměrná hustota (Voda=1) 5,24
Gravitace na povrchu (Země=1) 0,902
Průměrná povrchová teplota 464 °C
Otočka kolem osy 243,01 dní retrográdně
Délka oběhu kolem Slunce 224,701 dní
Počet měsíců 0

 

Venuše

Venuše je v pořadí druhou planetou od Slunce. Některými svými vlastnostmi je velice podobná Zemi. Na rozdíl od Země ale nemá magnetosféru, ochranný štít, chránící planetu před škodlivým zářením z kosmu. Okolo své osy se otáčí nejpomaleji ze všech planet sluneční soustavy, a ještě k tomu retrográdně. To znamená, v opačném směru než je přímý směr (planety otáčející se přímým směrem se otáčí směrem od západu k východu). Retrográdní rotaci pravděpodobně způsobila nějaká událost v raném stadiu utváření planety.

Po Slunci a Měsíci je nejjasnějším objektem oblohy. Již staří Řekové ji večer nazývali Hesperos (Večernice) a ráno Phosphortus (Jitřenka). Podobně jako Merkur přechází i Venuše přes Sluneční kotouč. Poslední byl 8. prosince 1882 a další přechody nastanou 8. června 2008 a 6. června 2012.

 

Geologická stavba a povrch Venuše

Podobnost rozměrů a průměrných hustot Venuše a Země vede k závěru, že vnitřní složení obou planet musí být podobné. Venuše má železné jádro obklopené kamenným pláštěm a kůrou s podobným složením jako na Zemi.

Asi 70% povrchu planety tvoří rovinatý terén, 20% jsou kruhové povrchy asi 1,5 km pod úrovní průměrného poloměru Venuše. Zbylých 10% tvoří pohoří. Nejvyšší hora, Maxwell Montes, výškou 11 km převyšuje nejvyšší pozemské hory. Leží v rozsáhlém pohoří Ishtar Terra (Ištařina země). Toto pohoří je geologickou obdobou Himalájí. Nejdelší trhlinový systém Venuše – Aphrodite Terra (Afroditina země) – se rozprostírá podél rovníku v délce 10000 km.

 

Atmosféra Venuše

Povrch Venuše zakrývá vrstva neprůhledných mraků, které odrážejí 60% slunečního záření. Představu o atmosféře planety jsme získali z měření sond typu Věněra, Marinek a Pioneer Velus.

Atmosféra končí ve výšce 1000 km nad povrchem planety vodíkovou korónou, která tvoří rozhraní mezi atmosférou a meziplanetárním prostorem. Pod korónou do výšky 300 km nad povrchem převažuje v atmosféře helium a dokonce se v ní nachází i kyselina sírová.

Nejhustší vrstva mraků silná 15 až 20 km se nachází přibližně ve výšce 60 km nad povrchem. Pohybují se rychlostí až 360 km/h. Atmosferický tlak na povrchu planety devadesátinásobně převyšuje tlak při hladině moře na Zemi. Ve Venušině atmosféře probíhá skleníkový efekt, který se podepisuje na vysoké povrchové teplotě, která dosahuje 460 až 480 °C. Je to vůbec nejvyšší povrchová teplota ve sluneční soustavě.