Venus Transit 2004, Vrchlického Gymnázium Klatovy [logo] Vrchlického Gymnázium Klatovy [znak]
Menu Úvod O Venuši O Slunci Naše pozorování Fotografie Odkazy Naše škola Fyzikální sekce O autorech
Jazyk Česky English
Download Zip archiv

O Venuši

Přečtěte si:

Venus phases Venuše se svou polohou vůči Zemi a Slunci řadí v naší sluneční soustavě k tzv. vnitřním planetám. To zároveň umožňuje ze Země pozorovat její fáze (podobně jako u Měsíce, viz obrázek) a také i přechody přes sluneční kotouč. Navíc je nám Venuše nejbližší planetou. Svou velikostí se neřadí k příliš velkým planetám, její průměr 12 104 km je jen o zhruba 600 km menší než rovníkový průměr Země. Venuše je stejně jako Země planeta s pevným jádrem a její průměrná hustota činí 5 248 kg.m-3, což je třetí největší hodnota v rámci našeho planetárního systému. Venuše je dále velmi výjimečnou z hlediska poměru doby rotace kolem své osy a doby oběhu kolem Slunce. Jako jediná z planet totiž má delší den, než je zde jeden planetární rok. Den trvá 243 pozemských dní a 14 minut, zatímco rok má přibližně 224,7 pozemských dnů.

Na povrchu Venuše panují poměrně dost extrémní podmínky, neboť zdejší atmosféra se skládá převážně ze skleníkových plynů, které zde také zajišťují dostatečně vysokou teplotu po celý den. Maximální teploty dosahují hodnot kolem 480°C. Atmosférický tlak je na povrchu planety 95krát vyšší než u nás. Na Venuši je mnoho sopek, z nichž mnohé mají až 3 km na výšku a 500 km v průměru.

nahoru nahoru

Fyzikální charakteristika planety
Hmotnost 4,87 . 1024 kg
Průměr 12 104 km
Hustota 5 248 kg.m-3
Objem 0,88 objemů Země
Teplota na povrchu max. 480°C
Perioda rotace 243 pozemských dní
Oběžná doba kolem Slunce 224,7 pozemských dní
Střední vzdálenost od Slunce 0,723 AU
Numerická excentricita 0,00678
Sklon roviny trajektorie vzhledem k ekliptice 3,394°
Počet měsíců 0
Tíhové zrychlení na povrchu 8,87 m.s-2
Úniková rychlost 10,3 km.s-1

nahoru nahoru

Jak na obloze najít Venuši?

Venuše se na noční obloze hledá poměrně snadno, neboť patří k nejjasnějším objektům vůbec. Tím, že obíhá poměrně blízko Slunce, můžeme vysvětlit i proč tuto planetu můžeme většinou pozorovat jen krátce po západu nebo těsně před východem naší nejbližší hvězdy (podobně jako Merkur). Pokud se rozhodneme naši sesterskou planetu sledovat večer, musíme naše pohledy směřovat na západ, jestliže však upřednostníme ranní pozorování, je třeba hledat Venuši nad východním obzorem. Jestliže se Venuše nachází ve výhodné pozici vůči Zemi a Slunci (podobně jako letos na jaře), a její viditelnost je dost vysoká, může se stát, že ji lze pomocí dalekohledu spatřit i přes den. Tady je však lépe použít nějaký software pro přesné určení aktuální polohy planety.

nahoru nahoru

Autor textu: Tomáš Jirotka

© 2004 Fyzikální sekce, Gymnázium Jaroslava Vrchlického Klatovy, Česká republika