Přechod planety    ***

K tomuto vzácnému nebeskému úkazu dochází pouze u vnitřních planet, tedy těch, které obíhají Slunce v menší vzdálenosti než Země. Planeta protne spojnici Slunce-Země, a proto se promítne na sluneční kotouč. Tato situace nastává, je-li planeta v dolní konjunkci a zároveň v blízkosti vzestupného či sestupného uzlu. Přesunutí drobného kotoučku přes sluneční trvá vždy několik hodin.

Minulý rok jsme mohli spatřit, jakožto úkaz častější a méně zajímavý než přechod Venuše, přechod Merkuru přes sluneční disk. Nyní se nám však naskytnul pohled, který lidské oko kohokoli dnes žijícího doposud nespatřilo. Naposled totiž nastal 6. prosince 1882! Letošní astronomická pochoutka byla viditelná z Evropy, Afriky a Asie.  K přechodu Venuše dochází vždy 2 krát s osmiletým odstupem, což se opakuje po 121,5 nebo 105,5 letech. Venuše prochází sestupným uzlem 7. 6., vzestupným 8. 12. K jejímu příštímu přechodu dojde v červnu 2012, kdy neuvidíme začátek, protože  si budeme muset počkat na východ Slunce. Další přechod pak bude v prosinci vzdálených let 2117 a 2125.  K  přechodu Merkuru dochází přibližně 13 krát za století. Sestupným uzlem prochází 7. 5. a vzestupným 9. 11. Příští přechod bude 8. 11. 2006. Ten však nebude od nás pozorovatelný a tak si budeme muset počkat až do 9. 5. 2016.

Přechod Venuše 8. 6. 2004 - Časy kontaktů, kdy se Venuše dotkne slunečního okraje jsou v SELČ pro 50°s. z. š. a 15°v. z. d. Tyto hodnoty se pro různá místa naší republiky liší jen nepatrně.

Přechod Venuše 8. 6. 2004

 

 

 

 

 

 

I. kontakt 7h 19,8min
II. kontakt 7h 39,4min
max. fáze 10h 22,2min
III. kontakt 13h 3,7min
IV. kontakt 13h 23,0min

Aspekty planet - Jsou to významné polohy planet vůči Zemi a Slunci. U Merkuru a Venuše můžeme dokonce pozorovat fáze podobné měsíčním. Na obloze však planety zabírají příliš malou plochu na to, abyste tyto fáze viděli pouhýma očima. K jejich odhalení u Venuše Vám postačí obyčejný triedr - malý lovecký dalekohled.  

  Aspekty planet

 

Vnitřní planety (II.)
konjunkce

 

Planeta je na jedné přímce se Sluncem a Zemí. V této pozici je na obloze Slunci nejblíže. V dolní konjunkci (VI.) vidíme "nov" planety a v horní (II.) její "úplněk".

elongace

Planeta je na obloze nejdále od Slunce a tvarem připomíná měsíční čtvrť . V západní elongaci (VII.) ji vidíme ráno a při východní (III.) večer. Venuše je známá jako Večernice a Jitřenka.

Vnější planety (I.)
konjunkce

Protože planeta obíhá Slunce ve větší vzdálenosti než Země, nikdy nemůžeme pozorovat její "nov". V konjunkci (I.) tedy pozorujeme kulatý kotouček.

opozice

Země (VIII.) je mezi planetou a Sluncem (V.). Planeta (IX.) je Zemi nejblíže, a proto je to nejvýhodnější období pro její pozorování.

kvadratura

Je zvláštní pouze geometricky (IV., X.).

                                                               

Uzel - průsečík dráhy tělesa (např. planety) s rovinou ekliptiky. Když nebeský objekt nad ekliptiku vystupuje, protne ji v vzestupném uzlu. Pokud pod ni sestupuje, jedná se o uzel sestupný.                               

Ekliptika - rovina, v které obíhá Země kolem Slunce. Na obloze ji spatříme ve dne v  místě, kde se během roku nachází Slunce. V noci v její blízkosti můžeme pozorovat Měsíc nebo také planety (díky malým odchylkám jejich oběžných rovin od ekliptiky).

Přechod Merkuru - Poslední nastal 7. 5. 2003. Protože Merkur nemá atmosféru, byl jeho drobný kotouček ostře ohraničen. Vypadal šestkrát menší než nyní Venuše. Proto byste ho bez pomoci dalekohledu nemohli spatřit. Někteří si jej spletli se sluneční skvrnou.
nahoru